Xerxés I. – Wikipedie Xerxés I. Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání Xerxés I. perský velkokrál Xerxův reliéf v Persepoli Doba vlády 486–465 př. n. l. Narození 519 př. n. l. Írán Úmrtí 465 př. n. l. Staroperzská ríša Pohřben Írán Předchůdce Dareios I. Nástupce Artaxerxés I. Manželka Améstris Potomci dcera Amytis Artaxerxés I. Dareios Hystaspés Achaimenés dcera Rhodoguné Dynastie Achaimenovci Otec Dareios I. Matka Atossa Některá data mohou pocházet z datové položky. Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá [  ]; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.[1] Pojednává o něm biblická kniha Ester,[2] jež ho označuje jménem Achašveróš (hebrejsky אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ). V hebrejském textu Bible je o něm též zmínka v knize Ezdráš[3] a v knize Daniel.[4] Obsah 1 Původ 2 Nástup na trůn 3 Válka s evropskými Řeky 4 Poslední roky vlády 5 Stavební činnost 6 Odraz v umění 7 Odkazy 7.1 Reference 7.2 Literatura 7.3 Související články 7.4 Externí odkazy Původ[editovat | editovat zdroj] Xerxés byl synem krále Dareia I. a Atossy, dcery zakladatele perské říše Kýra Velikého. Následníkem trůnu se stal poté, co byly odmítnuty nároky jeho nevlastních starších bratrů, narozených v době, kdy Dareios nebyl dosud králem. Svou roli zde sehrály Dareiovy snahy o legitimitu a udržení moci ve vlastním rodě – těm vyhovoval prvorozený syn Kýrovy dcery Atossy lépe než tři synové z předchozího manželství s dcerou Góbryovou, bez vazeb ke královské dynastii. Nástup na trůn[editovat | editovat zdroj] Po převzetí vlády v listopadu 486 př. n. l. byl Xerxés konfrontován s revoltou v Egyptě, která trvala déle než rok. Svého bratra Achaimena jmenoval satrapou Egypta a zemi důkladně zpacifikoval.[5] Také v Babylonii propukla vzpoura vedená Bel-šimanim a Šamaš-eribou, při níž byl zabit satrapa Zopyros.[6] Na Xerxův příkaz ji utopili v krvi, jak dokládá zkáza tamních archivů. Válka s evropskými Řeky[editovat | editovat zdroj] Po Dareiovi zdědil Xerxés konflikt s evropskými Řeky, konkrétně úkol potrestat Athéňany za jejich vměšování do iónského povstání a vítězství v bitvě u Marathonu. Výpravu proti nim začal chystat již roku 483 př. n. l. Byl prokopán kanál skrze šíji poloostrova Athos. Podél cesty v Thrákii vyrostla síť stanic se zásobami, přes Hellespont nechal král postavit dva mosty. Uzavřel také alianci s Kartágem a připravil Řecko o podporu mocných vládců Syrakus a Agrigenta. Navíc se řada malých řeckých státečků přidala na stranu Peršanů – zejména Thesálie, Théby a Argos. Byla shromážděna rozsáhlá flotila a početná pozemní armáda (Hérodotos tvrdí, že zde bylo téměř dva milióny vojáků,[7] skutečný počet však dosahoval asi kolem dvou set tisíc). Na jaře roku 480 př. n. l. vyrazil Xerxés se svými silami ze Sard, hlavního města Lýdie. Zpočátku se mu vojensky poměrně dařilo. Řecká flotila byla poražena v bitvě u Artemisia, Peršané zvítězili v bitvě u Thermopyl,[8] dobyli Athény a zatlačili Athéňany a Sparťany na jejich poslední linii odporu při korintském Isthmu a Saronském zálivu. Xerxés se ale nechal zlákat Themistoklovou léčkou (navzdory radám Artemisie z Halikarnassu) a zaútočil na řeckou flotilu v nevýhodných podmínkách, místo aby poslal část svého loďstva na Peloponnés a vyčkal rozkladu řecké armády. V bitvě u Salamíny (28. září 480 př. n. l.) zvítězili Athéňané,[9] nicméně válka jako celek rozhodnuta nebyla. Ztráta námořního spojení s Malou Asií však Xerxa přinutila k návratu do Sard. Velká část jeho armády zůstala pod velením Mardonia v Řecku a byla poražena roku 479 př. n. l. ve velké pozemní bitvě u Platají.[10] Stejně nepříznivě skončila i bitva u mysu Mykalé v témže roce, kdy bylo opět zahnáno na ústup královské loďstvo.[11] Pro perskou říši znamenalo odražení tak pečlivě připravované výpravy první vážný nezdar v její dosavadní historii. Zčásti k němu přispělo určité podceňování protivníka, který početně daleko zaostával za mohutnou perskou armádou, zčásti odhodlanost Řeků ubránit svou svobodu a neschopnost Peršanů uplatnit v členitém řeckém terénu přednosti svých elitních jednotek. Každopádně přešli vítězní Řekové brzy do ofenzívy a znepokojovali západní satrapie říše až do konce Xerxovy vlády, aniž jim v tom král mohl zabránit. Poslední roky vlády[editovat | editovat zdroj] O pozdějších Xerxových činech je toho málo známo. Ví se, že na jeho příkaz se Sataspés pokusil obeplout Afriku,[12] ale vítězství Řeků uvrhlo celé impérium do stavu určité apatie, z něhož se vzpamatovávalo jen s obtížemi. Král se osobně angažoval v harémových intrikách a jeho rozhodování se stalo závislým na dvořanech a eunuších. V roce 465 př. n. l. ho nakonec zavraždil vlivný dvořan Artabanos, který dosadil na trůn jeho syna Artaxerxa I.[13] Stavební činnost[editovat | editovat zdroj] Podobně jako Dareios I. měl také Xerxés zálibu v kolosálních stavbách, i když z větší části jen dokončoval komplexy, s jejichž stavbou se započalo již za otcova života (Persepolis, Susy). Dochovaly se i některé jeho nápisy psané klínovým písmem v několika jazycích. Svou lásku k umění projevil král roku 480 př. n. l. v dobytých Athénách, kde nedovolil zničit nejkrásnější umělecké předměty a naopak je dal odvézt do Sus a Persepole (bylo mezi nimi např. známé sousoší tyranovrahů Harmodia a Aristogeitona). Také zmíněný kanál u Athosu a mosty přes Hellespont dokládají Xerxovy sklony k monumentalitě. Odraz v umění[editovat | editovat zdroj] Xerxes, opera Georga Friedricha Händela Xerxes, opera Francesca Cavalliho Odkazy[editovat | editovat zdroj] Reference[editovat | editovat zdroj] Xerxés jako faraon v hieroglyfickém zápisu Transkripce Ḫšyrš ↑ Hérodotovo tvrzení, že jméno Xerxés lze přeložit slovem "bojovník", neodpovídá skutečnosti. Viz Hérodotos 6, 98, 3. ↑ DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ACHAŠVERÓŠ.  ↑ Ezd 4, 6 (Kral, ČEP) ↑ Da 9, 1 (Kral, ČEP) ↑ Hérodotos 7, 7. ↑ Ktésiás, frg. 13, 26. ↑ Hérodotos 7, 60, 1; 87, 1; 89, 1. ↑ Hérodotos 7, 202n. ↑ Hérodotos 8, 70–95; Diodóros 11, 16, 1–19, 6. ↑ Hérodotos 9, 19–89. ↑ Hérodotos 9, 98n. ↑ Hérodotos 4, 43, 1–6. ↑ Ktésiás, frg. 13, 33; Diodóros 11, 69, 1–6. Literatura[editovat | editovat zdroj] HÉRODOTOS. Dějiny. Překlad Jaroslav Šonka. Praha: Academia, 2004. 548 s. ISBN 80-200-1192-7. (česky)  HOLLAND, Tom. Perský oheň. První světová velmoc a boj o Západ. Praha: Dokořán, 2007. 415 s. ISBN 978-80-7363-094-2. (česky)  KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. (česky)  WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy)  Související články[editovat | editovat zdroj] Řecko-perské války Externí odkazy[editovat | editovat zdroj] Obrázky, zvuky či videa k tématu Xerxés I. na Wikimedia Commons (anglicky) Xerxovy nápisy na serveru Livius (česky) Bitva u Salamíny na serveru Antika Faraoni Pozdního období 26. dynastie (saiská, 664–525) Neko I. • Psammetik I. • Neko II. • Psammetik II. • Haibre • Ahmose II. • Psammetik III. 27. dynastie (perská, 525–401) Kambýsés • Dareios I. • Xerxés I. • Artaxerxés I. • Xerxés II. • Sogdianos • Dareios II. • Artaxerxés II. 28. dynastie (404/401–399) Amenardis 29. dynastie (399–380) Nefaarudž I. • Hakor • Pašerimut • Nefaarudž II. 30. dynastie (380–342) Nachtnebef • Džedhor • Nachthareheb 31. dynastie (perská, 342–332/330) Artaxerxés III. • Arsés • Dareios III. Předchůdce: Dareios I. Perský král 486–465 Nástupce: Artaxerxés I. Předchůdce: Dareios I. Egyptský král 486–465 Nástupce: Artaxerxés I. Autoritní data: AUT: mzk2005313022 | GND: 118808109 | ISNI: 0000 0000 6300 8852 | LCCN: n81070675 | ULAN: 500354810 | VIAF: 282770127 | WorldcatID: lccn-n81070675 Portály: Írán | Starověký Egypt Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Xerxés_I.&oldid=19197691“ Kategorie: Achaimenovci Úmrtí 5. století př. n. l. Faraoni 27. dynastie Zavraždění panovníci Bibličtí panovníci Narození 6. století př. n. l. Skryté kategorie: Monitoring:Panovník/barva Monitoring:Články s autoritní kontrolou Muži Navigační menu Osobní nástroje Nejste přihlášen(a) Diskuse Příspěvky Vytvoření účtu Přihlášení Jmenné prostory Článek Diskuse Varianty Zobrazení Číst Editovat Editovat zdroj Zobrazit historii Více Hledání Navigace Hlavní strana Nápověda Potřebuji pomoc Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Podpořte Wikipedii Nástroje Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Speciální stránky Trvalý odkaz Informace o stránce Citovat stránku Položka Wikidat Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Na jiných projektech Wikimedia Commons V jiných jazycích Afrikaans Alemannisch العربية مصرى Asturianu Azərbaycanca تۆرکجه Беларуская Български Brezhoneg Bosanski Català Cymraeg Dansk Deutsch Ελληνικά English Esperanto Español Eesti Euskara فارسی Suomi Français Galego עברית हिन्दी Hrvatski Magyar Հայերեն Bahasa Indonesia Italiano 日本語 ქართული Қазақша 한국어 Kurdî Кыргызча Latina Lëtzebuergesch Lietuvių Latviešu Malagasy मराठी Bahasa Melayu Nederlands Norsk nynorsk Norsk bokmål Occitan Polski پنجابی پښتو Português Română Русский Scots Srpskohrvatski / српскохрватски Simple English Slovenčina Slovenščina Српски / srpski Svenska தமிழ் ไทย Tagalog Türkçe Українська اردو Oʻzbekcha/ўзбекча Tiếng Việt Winaray 吴语 Yorùbá 中文 Upravit odkazy Stránka byla naposledy editována 25. 11. 2020 v 10:00. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Ochrana osobních údajů O Wikipedii Vyloučení odpovědnosti Kontaktujte Wikipedii Mobilní verze Vývojáři Statistiky Prohlášení o cookies